Zdrojem textu je: WILLIAMSOVÁ, Caroline. Pohyb!. Brno: Nakladatelství JOTA, 2022. ISBN 978-80-7565-987-3.
Pohyb zásadně ovlivňuje mysl a tělo. Klíčovým poznatkem je, že naše myšlenky a emoce nepocházejí výlučně z našich hlav a že tělesný pohyb může sloužit ke změně způsobu myšlení a cítění. Pohyb je vnímán jako nástroj, který ovlivňuje nervový systém, snižuje záněty spojené se stresem a duševními obtížemi, ovlivňuje elektrické informace putující mozkem, a tím mění náš duševní stav. Tělo je popsáno jako rovnocenný partner mozku, nikoli jen „maso, které jej transportuje". V tomto kontextu lze nalézt řadu pozoruhodných shod mezi přístupem Aikidó a poznatky prezentovanými v knize Pohyb!:
1. Jednota mysli a těla (Mind-Body Unity): Toto je ústřední princip Aikidó, často vyjádřený spojením "ki-mysl-tělo". Zakladatel Aikido, M. Uešiba si uvědomil, že člověk musí sjednotit mysl a tělo, aby dosáhl souladu s vesmírem. Trénink Aikidó je chápán jako cesta k realizaci této jednoty. Kniha Pohyb! dochází k podobnému závěru, byť z vědeckého pohledu, že nejsme jen "mozek na nohách", ale stvoření s plně integrovanou myslí v celém těle. Pohyb je klíčem k tomuto propojení a k tomu, abychom získali maximum z naší mysli.
2. Význam dechu: V Aikidó je dechová síla (ki) základním zdrojem přirozených pohybů a je těsně spojena s životem a činností vesmíru. "Pravé dýchání" znamená dýchat v jednotě s vesmírem. Aikidó využívají dechová cvičení na propojení těla s univerzem, rozvoj nervového systému a taktilní citlivosti. Kniha Pohyb! rovněž zdůrazňuje, že vědecké důkazy ukazují, že ovládání dechu (frekvence, hloubka, směr) je užitečným nástrojem k usměrnění myšlenek a pocitů. Hluboké dýchání může zlepšit soustředění, paměť, zvýšit kyslík v krvi a vést k fyzickému i duševnímu uvolnění, nebo dokonce k dosažení změněného stavu vědomí či pocitu "sounáležitosti s něčím větším".
3. Přirozený a spontánní pohyb: Aikidó usiluje o pohyby "z centra", když je v centru těla soustředěno ki. Pohyby by měly být prováděny bez nepřirozeného vynucování. Měly by být spontánní a dynamické. Kniha Pohyb! naznačuje, že ideální pohyb může být takový, při kterém "zapomenete, že se hýbete" a tělo se pohybuje "jen s minimální vědomou námahou". Zároveň vyzývá k "pohybu jako lidé", zvládnutí pohybů vlastního těla, ke kterým bylo stvořeno.
4. Vnitřní stav a klid: Aikidó klade důraz na klidnou mysl a vnitřní klid (andžódaza). Trénink má rozvíjet vnitřní pocit a naladění. Kniha Pohyb! popisuje, jak pohyb může navozovat vnitřní pocit jistoty a tlumit úzkost, a jak určité druhy pohybu, zejména pomalé a vědomé, pomáhají "naladit se na své tělo" a dosáhnout všímavosti, která automaticky "ztlumí neustálé štěbetání myšlenek". Klid a odpočinek jsou v knize také zdůrazněny jako nezbytné protipóly pohybu.
5. Rozvoj vědomí těla (Propriocepce a Interocepce): Kniha Pohyb! detailně popisuje smysly propriocepce (znalost polohy těla v prostoru) a interocepce (vnímání vnitřního stavu těla). Tvrdí, že pohyb tyto smysly ovlivňuje a umožňuje nám lépe vnímat signály těla a naladit se na to, co se děje uvnitř. V Aikidó, ačkoli se nepoužívá tato terminologie, je rozvoj citlivosti ("taktilní citlivost") a schopnost cítit úmysl protivníka a reagovat "automaticky" zásadní. Toto vyžaduje hluboké vnímání vlastního těla a jeho propojení s okolím.
6. Trénink přesahující fyzickou techniku: Aikidó není jen o fyzické zručnosti nebo technikách, ale zahrnuje studium filozofie, duševní a duchovní rozvoj a hledání hlubší podstaty. Chápání přichází skrze skutečný zážitek a opakované přemýšlení o slovech zakladatele. Kniha Pohyb! podobně argumentuje, že pohyb není jen fyzické cvičení pro svaly, ale má hluboký vliv na duševní stav, imunitní systém a celkovou pohodu. Nezáleží jen na tom, co děláte, ale jak to děláte a s jakým záměrem.
7. Vliv na duševní zdraví a odolnost: Kniha Pohyb! výslovně uvádí, že pohyb potlačuje úzkost, zmírňuje depresi a zlepšuje sebevědomí. Zlepšování fyzické kondice a práce s vlastním tělem vede ke "skvělému pocitu" a vědomí schopnosti reagovat na nebezpečí zvyšuje sebedůvěru. Fyzická síla se promítá do zvýšené duševní odolnosti. Ačkoli zdroje Aikidó neuvádějí "úzkost" nebo "depresi", mluví o rozvoji sebedůvěry a sebeúcty, o získání "přehledu" a intuice. Kultivace vnitřního klidu a schopnost vhledu (samádhi) nepochybně přispívají k duševní odolnosti. Překonávání sebe sama v tréninku také buduje odolnost.
8. Rytmus a soulad: Kniha Pohyb! popisuje lidskou přirozenost cítit a reagovat na rytmus, a jak sladění pohybu s rytmem může přinést pocit souznění, potěšení. Aikidó, ačkoli ne explicitně o "hudebním rytmu", klade důraz na vnitřní rytmus a načasování (tempo, rytmus), soulad s pohybem partnera ("splynutí s energií útoku", aiawase). Koncept dýchání v souladu s vesmírem lze také chápat jako hledání hlubšího, kosmického rytmu.
Aikido je v souladu s výsledky výzkumu prezentovanými v knize Pohyb! a to především:
svým důrazem na jednotu mysli, těla a ducha (ki),
hlubokým propojením s dechem,
rozvojem vědomí těla,
usilováním o přirozený a nekonfliktní pohyb,
kultivací vnitřního klidu,
pohybem přesahujícím pouhou fyzickou techniku.
Aikido nabízí ucelený systém, který v praxi rozvíjí mnoho aspektů, které kniha identifikuje jako klíčové pro propojení těla a mysli, duševní pohodu a celkové zdraví.